Loading color scheme
tedy prakticky všechny povrchy s malými otvory. To jsou místa kde pára jasně vítězí.
Typicky jsou to mřížky z digestoří, filtrační síta z myček, sítě proti hmyzu a celá řada dalších případů.
Samozřejmě pouze za předpokladu, že jsou příslušné povrchy omyvatelné vodou.
Pak mě neváhejte kontaktovat.
Speciální úklidové a dezinfekční činnosti jsou řemeslo jako každé jiné. Tím spíše pokud jsou použity inovativní pracovní postupy a špičkové vybavení, tak je práce opravdu radost.
Pára toho umí opravdu hodně, ale zázraky přirozeně ne.
Na některé odolné nečistoty je proto nutné použít speciální chemii. Na opravdu silně držící či zažrané nečistoty mohou být dále použity rotační kartáče různých tvrdostí. Volba chemie i kartáčů je adekvátní vůči typu povrchu a jeho vlastnostem tak, aby nedošlo k jeho poškození. Čištění rotačními kartáči provádím u povrchů malého rozsahu.
Ano, i to je možné.
Pára má na výstupu ze stroje teplotu téměř 100 °C a vysoký tlak 8 bar. Jakmile se pára dotkne povrchu, její teplota klesá. První kontakt s ošetřovaným povrchem je tak skutečně o velmi vysoké teplotě. V kombinaci s vysokým výstupním tlakem pára skutečně velmi dobře prověří stav materiálu ošetřovaného povrchu. Je to právě kombinace teploty a tlaku co je alfa a omega úspěchu parního čištění.
Je-li povrch nějakým způsobem narušený či uvolněný (typicky silikon, spárovací hmota, barevný nátěr), může jej pára odloupnout zcela. Vysoká teplota také může vadit materiálům v nichž je použito lepidlo či jsou lakované. To ale platí převážně pro věci typu dřevěné hračky, atd. Pokud jde o průmyslově vyráběné dřevěné materiály jenž jsou odolné vůči zátěži (kuchyňské pracovní desky, interiérové dveře, plovoucí podlahy...), tak ty snášejí parní čištění velmi dobře.
Některé typy měkkých plastů se pod vysokou teplotou mohou deformovat, resp. zcela roztavit. Týká se to zejména plastů lze pouhou rukou promáčknout - levné hračky, jednorázové plasty, atd.
U plošných povrchů (typicky podlahy, dveře, atd.) docela hodně. Samozřejmě čím členitější povrch, tím vyžaduje více péče a tedy vyšší pracnost.
Velmi také záleží na tom jestli se jedná o čištění údržbové (opakovací) nebo o čištění první. Pokud jde o první čištění a povrch je hodně zašlý / znečištěný, tak není vyloučena nutnost použití chemie či mechanických postupů. To s sebou nese zvýšenou pracnost, což je typicky příklad silné vrstvy vodního kamene.
Před objednáním služby tedy zvažte jaký cíl s čištěným povrchem máte (co očekáváte) - tedy jestli řešit co největší plochu nebo spíše detaily. Mým cílem je samozřejmě obojí, ale to nemusí být v souladu s vaším očekáváním. Proto je dobré se nad tím zamyslet v klidu předtím :-).
Cenu za hodinu práce tvoří dvě základní položky - obsluha a strojové vybavení. V případě potřeby dále i chemie špičkové kvality. Cena je konečná, nejsou účtovány žádné příplatky za silné znečištění a podobné nesmysly. Od počátku tedy víte na čem jste, odhadovaný výsledný čas vám sdělím po vyslechnutí vašeho očekávání a obhlédnutí prostoru (povrchu).
Z TV reklam je možné nabýt dojmu, že parní čističe nejsou drahé. Ano, ty z kategorie "home" nejsou, ale zároveň neposkytují dostatečný výkon a funkce.
Profesionální vybavení však stojí v řádu desítek tisíc korun.
To velmi záleží na tom jaká je v daném místě kvalita vody, resp. kolik voda obsahuje tzv. rozpuštěných pevných látek. A samozřejmě také na tom jak dlouho nebyl cíleně odstraňován.
Hygienické normy pro pitnou vodu jsou jedna věc, druhou věcí je kolik voda obsahuje rozpuštěných pevných látek (většinově jde o minerály) a to i když splňuje stanovenou hygienickou normu pro pitnou vodu. To je poměrně důležitý údaj, protože od něho se odvíjí to jak moc budou rozpuštěné pevné látky ulpívat na skle obecně.
Pokud je vrstva vodního kamene opravdu silná a letitá, nemusí se jeho odstranění povést až do naprosto dokonale čistého skla. V případě sprchového koutu je tak rovněž velmi důležitá i kvalita provedení povrchové úpravy skla. Právě ulpívání a tvorba vodního kamene vám ukáže jak kvalitní sprchový kout opravdu vlastníte.
Vodní kámen patří mezi opravdu velmi odolné nečistoty.
Ano.
Naprostou většinu materiálů jenž se na čalounění používají je možné čistit parou v kombinaci se speciálními pracovními postupy a chemií. Obrovskou výhodu oproti standarnímu extrakčnímu čištění (čištění mokrou cestou) má pára v tom, že čalounění zůstává podstatně méně mokré a rychleji schne. To oceníte zejména u čištění matrací bez nichž se dlouhodobě neobejdete.
Více o tomto tématu najdete na stránkách:
Ano.
Vysoká teplota páry zabíjí naprosto spolehlivě 99% bakterií a mikroorganismů na površích.
V oblasti sifonů a odtoků umyvadel a van ano. Navíc pára odstraní i nepříjemný lepivý šlem jenž je v odpadech rovněž přítomen a má negativní vliv na kvalitu odtoku. Lepivý šlem je nejen zdrojem zápachu a bakterií ale způsobuje i zachytávání vlasů a dalších nečistot a tím pádem i ucpávání odpadů.
U digestoří vlastní náplně filtrů v naprosté většině nejsou omyvatelné a tak pro odstranění zápachu je nutná výměna filtru. Zápach a mastnotu z filtrační mřížky již pára odstraní.
Myčky nádobí mají filtry bez náplně a na jejich čištění je pára naprosto ideální. Stejně jak na čištění celého vnitřku myčky.
A kdyby náhodou pára zápach zcela neodstranila, tak ozón již zcela určitě:
Záleží na způsobu jak se s párou pracuje.
Jakmile dojde k namočení prachových částic tak ztěžknou a zůstávají ležet na místě. Prach se naváže na vodní kapky a je "polapen". Toho se maximálně využívá u tvrdých povrchů. Samozřejmě že, pokud fouknete zblízka a na plný výkon do vrstvy prachu, tak že něco může tlakem odletět, ale to už záleží na umu obsluhy :-).
Naopak u čalounění a koberců se musí co nejvíce prachu odstranit suchou cestou, protože jakmile se namočí prach v textilních a kobercových vláknech tak už jej odsud nikdo a ničím nedostane. Proto pokud si objednáváte extrakční čištění (parní nebo klasické mokré - s nástřikem vody), pak věnujte pozornost tomu jak si poskytoval služby čištění připravuje čištěný předmět "na sucho". Pokud se luxování a kartáčování vůbec nevěnuje či jen okrajově, ruce od něj pryč. Efekt čištění bude minimální a výsledek může být i ještě horší.
Je to tedy spíše o vhodném způsobu práce s parou než-li o vlastní technologii parního čištění.
Parní čištiče pro domácí použití jsou zpravidla založeny na principu mopu. Tzn. na povrch jde pára, která je vzápětí stírána mopem. Přístroje jsou lehké a skladné konstrukce pro snadnou manipulaci a uložení. Je to však vždy něco za něco.
Komfort v podobě skladnosti a snadné manipulace je na úkor malých nádrží provozních kapalin, absencí kontinuální výroby páry (stroj potřebuje přestávky na dohřátí), nízkého nástřikového tlaku (od 1 do 4 barů) i absence vysávání. Takže i když doma čistíte parním čištičem z kategorie "home", rozhodně stojí za to si občas dopřát parní čištění v podobě profesionálního parního čističe a vysavače.
Na druhou stranu je potřeba na rovinu říct, že i domácí parní čistič je v mnoha ohledech lepší než-li používání celé řady běžně dostupné chemie, která je vyráběna jako "bezpečná a univerzální". Bohužel čím více je něco univerzální, tím menší to má účinnost :-/.
Ano, bezprostředně po kontaktu páry s povrchem zůstane povrch mokrý.
Pára při styku s povrchem kondenzuje. Pokud je povrch rovný, je možné jej jedním tahem i zároveň stírat a odsávat zkondenzovanou vodu spolu s rozpuštěnou nečistotou. To je obecně nejrychlejší a nejhygieničtější způsob práce s párou.
Druhý způsob práce je, že je pára aplikována na povrch a poté je kondenzát ručně stírán.